Rybníky na Pekle byly letos opravdu peklem. Orientační bod bříza u přítoku. Pohoda. U přítoku asi 15 břízek. Grrr. Tráva udupaná což znamená - někde to tu musí být. Pěkný výhled na labuť sedící na hnízdě v rybníku. U páté břízky zvrat idylky zaměřování azimutu. Zaútočil ze zálohy zákeřně labuťák a neopálená lýtka jsou v ohrožení. Chce mi asi objasnit, že mu jeho družka sedí na vejcích. Rychle zaměřím zbylých 10 břízek a kleště pořád nikde. Labuťák už začíná rudnout a já blednout. Kam to ti dva schovali? Pojímám podezření, že labuťák kleště rozsápal a teď se vrhne na mne. Spásný nápad. Co když má rybník více přítoků. Vyklízím zpocený bojové pole a jedu hledat jiný přítok. Již zdálky svítí kleště v travičce. Úleva. Mrknu ještě na labuťáka jak si spokojeně vrtí ocasem. Vzdávám hold klukům, jak si holt umí vybrat místo činu. Díky moc a těším se na rok 2018.